Co je buddhismus?

Samotný pojem buddhismus je odvozen z výrazu „buddhi“, respektive z kořenu „budh“, který bychom mohli přeložit jako „probudit se“. Proto se někdy také označuje jednoduše jakožto filosofie probuzení.

Celá tradice buddhismu vychází z učení, jehož myšlenky jsou připisovány muži jménem Gautama Buddha, vlastním jménem Siddhártha Gautama. Toto učení následně šířili jak samotní Buddhovi žáci, tak i jejich následovníci.

Označuje se také jako tzv. neteistické náboženství. Můžeme ho totiž pojímat jakožto nauku jak správně žít, aby bylo dosaženo buddhovství, lepší sansáry. Specifické je pro něj také to, že vyznává řadu božstev a je označován také jako „náboženství prožitku“. Podstatou buddhismu jednoznačně není dodržování dogmat. Nejvyšší entitou je v tomto případě svědomí.

Co je nejdůležitější podstatou buddhismu:

Nejdůležitější podstatou buddhismu tak jsou tzv. čtyři ušlechtilé pravdy.

Čtyři ušlechtilé pravdy:

• pravda o utrpení (skt. dukkha – utrpení).
• pravda o vzniku utrpení (skt. samudaja – původ, příčina).
• pravda o ustání utrpení (skt. niródha – zánik, zrušení)
• pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (Ušlechtilá osmidílná stezka) (skt. marga – cesta)

Se systémem těchto pravd je následně spojená tzv. osmidílná stezka. Ta je tvořena třemi pojetími, a to moudrostí (paňňá), mravností (síla) a soustředěním (samádhi). Dohromady pak tvoří buddhistickou nauku neboli dharmu.

Jak vznikl buddhismus a jak se rozvíjel?

V současné době je považován za jedno z nejstarších univerzálních náboženství. Jedná se o mladší protějšek hinduismu.

Dostupné zdroje uvádějí o buddhismu jeho vznik již v období starověké Indie. A to jako jako hnutí vyznávající šramany. Stalo se tak již mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. a postupně se po Hedvábné stezce rozšířil do velké části Asie.

Buddhistické myšlenky pozvolna pronikly do Japonska, Číny, Indočíny, Tibetu, zemí jihovýchodní Asie a později také do Mongolska. Významně buddhismus formoval kulturu těchto oblastí a doposud je krom aspektu náboženského důležitým činitelem pro politiku, filosofii, umění, literaturu a hospodářství.

Dnes se buddhismus řadí k nejrozšířenějším světovým náboženstvím a osobním filosofiím, hlásí se k němu dle dostupných odhadů asi tisíc miliónů lidí po celém světě. A proniká také do západní společnosti, neboť stále více lidí se kloní k alternativním způsobům myšlení a žití.

Jaké jsou hlavní buddhistické směry?

Buddhismus si tak prošel dlouhým vývojem, který trvá k dnešnímu dni už přibližně 2 500 let. Během této doby se formovala řada buddhistických škol a proudů.

Za ten původní se pokládá škola hínajána (theraváda). Ta je svými postoji nejblíže myšlenkám samotného Buddhy. Vyžaduje, aby se člověk vzdal veškerých materiálních zájmů a plně se věnoval meditaci.

Za navazující můžeme považovat mahajánový směr. Ten do určité míry koexistoval s předcházejícím proudem, ale také se stal jeho kritikem, neboť do popředí postavil především lásku a pomoc bližnímu.

K dalším buddhistickým proudům patří vadžrajánový směr. V tomto případě se prakticky jedná o směs tantrických, jógových a magicko-rituálních praktik. Sebe samotného pokládá za nejvyšší učení a hlásá, že jeho metody vedou nejrychleji k realizaci stavu buddhy.

Posledním důležitým směrem je v buddhismu ten zénový neboli čchan. Jeho hlavní myšlenka hlásá, že pravda se skrývá za slovy a představami.

Co je hlavním cílem buddhismu?

Nejdůležitějším úsilím budhistů je snaha dosáhnout osvícení neboli nirvány. Tím dochází také k vysvobození z utrpení, z koloběhu životů.

Tento koloběh se nazývá samsára. Jedná se tak o v podstatě návrat k prostotě a jednoduchosti, neboť kdo projeví svou přirozenost, stává se probuzeným. Prostředkem k nalezení této skutečné podstaty vlastního já jsou meditace.

K nirváně vede cesta, která má za cíl očistit vlastní osobnost. Ta spočívá ve zbavení se veškerých tužeb a dále také například egoismu. Buddhisté se snaží upustit od zla a konat dobro, kterým prospívají sobě i svému okolí.

Praktickým důsledkem tohoto stavu je dosažení trvalého, neměnného štěstí, které není žádným způsobem závislé na vnitřních ani vnějších podmínkách. Buddhismus odstraňuje negativní aspekty života a snaží se vytvořit svět naplněný šťastnými a spokojenými lidmi.

V co věří buddhista?

Tato otázka odhaluje hluboký a komplexní systém víry a praxe, který formuje základ buddhismu. Buddhismus, více než jen náboženství, je cestou života, zaměřenou na pochopení pravé povahy existence a dosažení duchovního probuzení a osvícení.

Centrální součástí buddhistické víry jsou Čtyři vznešené pravdy. První pravda, Dukkha, učí, že život je plný utrpení a nespokojenosti. Druhá pravda, Samudaya, vysvětluje, že příčinou tohoto utrpení je touha a připoutanost.

Třetí pravda, Nirodha, nabízí naději, že ukončení utrpení je možné. Čtvrtá a poslední pravda, Magga, představuje Osmišlou cestu, což je praxe a způsob života, který vede k ukončení utrpení a dosažení nirvány.

Nirvána, klíčový koncept buddhismu, je stavem osvobození a osvícení, kdy jedinec překonává cyklus znovuzrození (samsára) a dosahuje trvalého míru. Tento stav je charakterizován úplným ukončením touhy, nenávisti a nevědomosti, což jsou tři "jedy" podle buddhistického učení.

Karma, další základní princip buddhismu, je zákonem příčiny a následku. Každý čin, myšlenka nebo slovo má své následky, které se mohou projevit v tomto životě nebo v budoucích znovuzrozeních. Buddhové následovníci se snaží žít eticky a morálně, aby vytvořili pozitivní karmu, která vede k lepším podmínkám v životě a nakonec k osvícení.

Meditace je dalším klíčovým aspektem buddhistické praxe. Je to technika, která pomáhá uklidnit mysl, zvýšit uvědomění a porozumění vlastní mysli a realitě. Prostřednictvím meditace buddhisté rozvíjejí soucit, moudrost a hlubší porozumění Dharma (buddhistické učení).

Buddhismus také zdůrazňuje důležitost Sanghy, komunity věřících, která podporuje jednotlivce v jejich duchovní cestě. Sangha poskytuje prostředí pro sdílení znalostí, zkušeností a podpory.

Buddhismus není dogmatickým náboženstvím. Nabízí pružný rámec pro osobní rozvoj a duchovní růst, který je přístupný a relevantní pro lidi různých kultur a životních cest. V jádru buddhistické víry je hluboké porozumění lidské povaze a touha po dosažení míru a osvícení.

Co nesmí buddhista?

Tato otázka otevírá pohled do etických zásad a morálních předpisů, které jsou klíčové pro buddhistický způsob života. Buddhové následovníci jsou povzbuzováni k dodržování určitých zásad chování, které pomáhají rozvíjet morální integritu, sebekázeň a duchovní růst. Tyto předpisy se nazývají "Pancha Sila" neboli Pět předpisů.

Zdržet se zabíjení živých bytostí:

To zahrnuje respekt ke všem formám života a odmítání násilí. Buddhové se snaží žít soucitně a neubližovat žádným živým tvorům.

Zdržet se krádeže:

Tento předpis vybízí k poctivosti a respektu k majetku druhých. Buddhové by se měli vyhýbat jakémukoli jednání, které by vedlo k zisku na úkor jiné osoby.

Zdržet se nesprávného sexuálního chování:

To znamená vyhýbat se nevěře, promiskuitě a jiným sexuálním činům, které mohou způsobit utrpení nebo nepohodlí.

Zdržet se lhaní a falešného mluvení:

Buddhové by měli mluvit pravdu, být upřímní a vyhýbat se pomluvám, zlomyslnému a zbytečnému mluvení.

Zdržet se užívání omamných látek:

Tento předpis zdůrazňuje, že se buddhisté mají vyhýbat alkoholu a drogám, které zatemňují mysl a brání duchovnímu rozvoji.

Kromě těchto základních pravidel může mít každá buddhistická tradice a škola další specifické předpisy a praxe. Například v theravádovém buddhismu se mniši a mnišky řídí mnohem přísnějšími pravidly, která se týkají celibátu, jídla, oblékání a chování.

Důležité je, že tato pravidla nejsou vnímána jako příkazy nebo dogmatická nařízení, ale spíše jako směrnice, které pomáhají jedinci v jeho duchovní cestě. Jejich cílem je podpořit mír, soucit a uvědomění v každodenním životě.

Dodržování těchto zásad umožňuje buddhistům rozvíjet vědomí a moudrost, které jsou nezbytné pro dosažení osvícení. Buddhové se tedy snaží žít v harmonii s těmito zásadami, aby dosáhli vyššího stupně duchovního porozumění a míru.

Co je po smrti v buddhismu?

Tato otázka odhaluje základní aspekty buddhistického chápání života, smrti a toho, co následuje po ní. V buddhismu není smrt vnímána jako konec, ale spíše jako důležitý bod v neustálém cyklu znovuzrození, známém jako samsára.

Podle buddhistického učení stav jedince po smrti závisí na karmě, kterou si nashromáždil během svého života. Karma, pojetá jako síla působící z příčin a následků, určuje povahu a okolnosti dalšího znovuzrození. Dobré činy vedou k pozitivní karmě, zatímco špatné činy zanechávají negativní karmické stopy.

Proces znovuzrození, jenž může zahrnovat znovuzrození jako různé formy života včetně lidí, zvířat a dokonce i bytostí v jiných existenčních rovinách, je hluboce ovlivněn akumulovanou karmou. Buddhisté se snaží žít život plný soucitu, moudrosti a etického chování, aby se přiblížili k osvobození od cyklu samsáry a dosáhli nirvány.

Nirvána, konečný cíl buddhismu, je stavem úplného osvobození od utrpení, touhy a nevědomosti. V tomto stavu jedinec překonává cyklus znovuzrození a dosahuje trvalého míru a osvětlení. Při dosažení nirvány je cyklus samsáry přerušen a dochází k osvobození od všech forem fyzické a duchovní existence.

Toto chápání smrti a znovuzrození v buddhismu nabízí hluboký vhled do hodnot života a důležitosti každého činu, myšlenky a slova. Je to pozvání k životu s plným uvědoměním, s respektem ke všem živým bytostem a s důrazem na duchovní rozvoj. V buddhismu smrt není konec, ale další kapitola v nekonečné cestě duchovního probuzení a růstu.

30 zajímavostí o Buddhismu

• Zakladatel: Buddhismus založil Siddhártha Gautama, známý jako Buddha, v 5. století př. n. l. v Indii.
• Cesta osvícení: Buddha dosáhl osvícení pod stromem bódhi v Bodhgaji, Indii.
• Čtyři vznešené pravdy: Základem buddhismu jsou Čtyři vznešené pravdy o utrpení, jeho příčině, ukončení utrpení a cestě vedoucí k ukončení utrpení.
• Osmišlá cesta: Cesta k osvícení je známá jako Osmišlá cesta, která zahrnuje správné pochopení, myšlení, řeč, jednání, živobytí, úsilí, uvědomění a soustředění.
• Nirvána: Cílem buddhismu je dosáhnout stavu nirvány, což je osvobození od cyklu znovuzrození.
• Karma: Buddhismus věří v koncept karmy, zákon příčiny a následku.
• Reinkarnace: Základním učením je víra v reinkarnaci, cyklus smrti a znovuzrození.
• Dharma: Dharma v buddhismu znamená univerzální pravdu nebo učení Buddhy.
• Tripiṭaka: Tripiṭaka, známá také jako Pali Canon, je jednou z nejdůležitějších buddhistických písem.
• Tři klenoty: Buddhové následovníci se uchylují k "Třem klenotům" – Buddhovi, Dharmě a Sangze (komunitě).
• Pět předpisů: Základní morální pravidla buddhismu zahrnují zdržet se zabíjení, krádeže, nesprávného sexu, lhaní a užívání omamných látek.
• Meditace: Meditace je klíčovou praxí pro rozvoj mysli a dosažení hlubšího porozumění.
• Různé školy: Buddhismus se rozdělil do mnoha škol, včetně Theravády, Mahájány a Vadžrajány.
• Mahájána: Mahájána, což znamená "Velký vůz", je jednou z hlavních větví buddhismu a je rozšířena především v severní Asii.
• Bodhisattva: V Mahájána buddhismu je bodhisattva bytost, která se rozhodla dosáhnout buddhovství pro prospěch všech bytostí.
• Dalajlama: Dalajlama je titul udělovaný duchovnímu vůdci tibetského buddhismu.
• Zen buddhismus: Zen, což je forma Mahájána buddhismu, zdůrazňuje meditaci a intuitivní vhled.
• Vesak: Vesak je hlavní buddhistický svátek, který oslavuje narození, osvícení a smrt Buddhy.
• Stúpy: Stúpy jsou náboženské stavby, které obsahují relikvie a jsou místem pouti.
• Lotosový květ: Lotos je důležitým symbolem v buddhismu, představující čistotu a duchovní probuzení.
• Sangha: Sangha je komunita buddhistických mnichů a mnišek.
• Theraváda: Theraváda, "Učení starších", je dominantní ve Šrí Lance, Thajsku, Barmě, Kambodži a Laosu.
• Mnišský život: Mnišský život je považován za ideální cestu k dosažení osvícení.
• Vadžrajána: Vadžrajána, známá také jako tantrický buddhismus, je jednou z forem Mahájána buddhismu a je rozšířena v Tibetu a Mongolsku.
• Mandaly: Mandaly jsou duchovní a rituální symboly v buddhismu, reprezentující vesmír.
• Mantry: Mantry jsou posvátná slova nebo fráze, které se opakují během meditace a rituálů.
• Buddhistické umění: Buddhistické umění, včetně soch Buddhy a thangka maleb, je rozšířeno po celé Asii.
• Poutní místa: Čtyři hlavní buddhistická poutní místa zahrnují Lumbini (narození Buddhy), Bodhgaja (místo osvícení), Sarnath (první kázání) a Kušinagara (místo smrti).
• Sutry: Sutry jsou posvátné texty obsahující učení Buddhy.
• Buddhistické festivaly: Buddhistické festivaly jako Losar (tibetský nový rok) a Ulambana (festival duchů) jsou důležitou součástí náboženského života.

Přejeme Vám příjemný den.

Máme pro Vás odměnu:

Pokladnice šperků